Potápěčský nůž ze soupravy PL 40

Tyto potápěčské nože byly uloženy v soupravách PL 40 ve víku dopravní bedny. Nůž nemá žádné značení a byl vyráběn pravděpodobně v 50.–60. letech. Je vyobrazen ve vojenském předpisu Žen-24-6 z roku 1969. Nůž byl zavěšen závěsníkem pochvy na řemeni nosiče zásobníku na prsou potápěče a sloužil primárně k vyproštění při zamotání do řas, lan a sítí.

Čepel nože je přímá dvoubřitá se středovým hrotem, pochromovaná a vyleštěná. Na horní straně čepele je 21 jednostranně broušených pilových zubů. Rukojeť tvoří dvě hliníkové střenky spojené přes stopku čepele třemi zapuštěnými hliníkovými nýty. Dolní strana rukojeti je tvarovaná pro ruku. V horní části rukojeti je otvor pro kroužek s článkovým hliníkovým řetízkem (~100 cm) zakončeným karabinkou.

Existuje také druhá varianta nože s větším vybrání pro prsty na rukojeti a oboustranně broušenými zuby na hřbetu čepele. Kožená pochva má u ústí přinýtovanou destičku z ocelového plechu se zahnutými raménky jako náhrada obůstku. Bohužel kožené pochvy při styku s vodou tvrdly a napouštěly se olejem — většina dochovaných pochev je ve stavu patrném na fotografiích.

Nůž označil Střelecký magazín č. 6/2002 (str. 36) jako potápěčskou verzi VO7, zmiňuje jej i p. Blahout v knize Výsadkáři a průzkumníci československé armády (str. 75). S nožem VO7 však dle autora nemá nic společného — jde pouze o slangové označení, jako „hliníkáč".

Pozor: vzhledem k malému množství dochovaných kusů a jejich sběratelské hodnotě se lze setkat s kopiemi. Před koupí doporučujeme srovnání s originálem.