Potápěčský nůž ze soupravy PL 40

Tyto potápěčské nože byli uložené v soupravách PL 40 ve víku dopravní bedny. Nůž nemá žádné značení a byl vyráběn pravděpodobně v 50.-60. letech. Je vyobrazen ve vojenském předpisu Žen-24-6 z roku 1969, ze kterého jsou i dobové fotografie potápěče pod článkem. Nůž byl zavěšen závěsníkem pochvy na řemeni nosiče zásobníku na prsou potápěče a sloužil primárně k vyproštění při zamotání do řas, lan a sítí. Čepel nože je přímá dvoubřitá se středovým hrotem a je pochromovaná a vyleštěná. Na horní straně čepele je 21 jednostranně broušených pilových zubů. Rukojeť tvoří dvě hliníkové střenky spojené přes stopku čepele třemi zapuštěnými hliníkovými nýty. Dolní strana rukojeti je tvarovaná pro ruku. V horní části rukojeti je otvor pro kroužek, na kterém je navlečen článkový hliníkový řetízek cca 100 cm dlouhý, jenž je zakončen kroužkem s karabinkou. Existuje také druhá varianta nože, které má na rukojeti větší vybrání pro prsty a zuby na hřbetu čepele jsou oboustranně broušeny jako u pily. Kožená pochva má u ústí zezadu přinýtovanou destičku z ocelového plechu. Ze spodní části destičky vystupují do stran zaoblená raménka zahnutá na líc pochvy a tak tvoří náhradu obůstku a přidržují nůž v pochvě. Pochva je po obvodu prošitá a v její horní části jsou dvě svislá prožíznutí k navlečení na opasek. Bohužel kožené pochvy při styku s vodou vždy ztvrdly a tak se napouštěli olejem, aby byli vláčné a neztvrdly. Většina pochev co byla ve vodě bohužel vypadá tak, jak vidíte na fotografiích. Na fotografii můžete také vidět dobovou úpravu pochvy pro upevnění na nohu potápěče, tak jak jej známe třeba u pozdějšího nástupce Pilouna a nebo nože Bonus.
Pozor vzhledem k dochování velmi malého množství těchto nožů a jejich dnes už větší sběratelské hodnotě se u těchto nožů se můžete setkat s kopiemi. Doporučuji před jeho koupí se dobře informovat a nejlépe jej ošahat u někoho kdo má originál, ať ho máte s čím porovnat popřípadě alespoň nastudovat moje fotografie zde pod článkem.

Tento nůž označil časopis střelecký magazín v čísle 6 z roku 2002 na straně 36 jako potápěčskou verzi VO7, kde je vyfocen a popsán spolu s verzí pro chemiky a výsadkáře. Nůž nebo přesněji vyfocenou pochvu zmiňuje také p. Blahout ve své knize výsadkáři a průzkumníci československé armády a označuje jej tam také jako potápěčská verze nože VO7 (na straně 75).
S názvem potápěčská VO7 jsem se u lidí setkal už několikrát, ale s nožem VO7 nemá dle mě nic společného a je to jen slangové označení, tak jako se mu například říká hliníkáč.

TTD:

Délka nože:	265 mm
Délka čepele:	155 mm
Šířka čepele:	31 mm
Tlouštka čepele :	1,4 mm

Zdroj: Rád bych tímto poděkoval potápěčské legendě Petrovi Ferdinandymu z Revúcej, který se mi stal inspirací ať už ve sběratelství tak v potápění, ale také za to, že mi poskytl možnost získání těchto nožů, předpisů a dobových fotek ze své sbírky potápěčské výstroje.