VO7- pamětní nože Červených baretů

Spolek ČERVENÉ BARETY z.s., který se specializuje na propagaci výsadkových jednotek a speciálně na historii VÚ 8280 inicioval u společnosti SM PARAPRESENT s.r.o výrobu pamětních nožů VO7, kterými se rozhodl uctít památku velitelů 22. výsadkové brigády. Pamětní nože VO7 ponesou jména velitelů vojenského útvaru 8280 v dobách, kdy byl nůž VO7 ve výzbroji našich výsadkových a průzkumných jednotek než ho nahradil v roce 1975 nůž UTON. Celkem půjde o čtyři velitele, které zde budeme postupně přidávat.

VO7 – Mansfeld

V květnu 2023 vyšel první nůž z této edice – Mansfeld. Nůž nese jméno velitele 22.výsadkové brigády plk. Františka Mansfelda, který velel VÚ 8280 v letech 1954-1970.
Bylo vyrobeno 50 kusů a každý nůž, pochva i záštita je signovaná pořadovým číslem. K noži je i signovaný certifikát. Čepel nože je vyrobena z oceli 14260 a je zakalena na 58HRc. Rukojeť je vyrobena z bukového dřeva. Cena nože byla 3900 Kč.

VO7 – pplk. Starý

V prosinci 2023 vyšel druhý nůž z této edice – pplk. Starý. Nůž nese jméno velitele 22.výsadkové brigády pplk. Ing. Jindřicha Starého, který velel VÚ 8280 v letech 1974-1980.
Bylo vyrobeno 50 kusů a každý nůž, pochva i záštita je signovaná pořadovým číslem. K noži je i signovaný certifikát. Čepel nože je vyrobena z oceli 14260 a je zakalena na 58HRc. Rukojeť je vyrobena z bukového dřeva. Cena nože byla 4090 Kč.

Životopisy velitelů 22.výsadkové brigády:

plukovník František MANSFELD * 23. 11. 1925 – † 24. 9. 2010

Narodil se v obci Bezno u Mladé Boleslavi. V letech 1936-1942 studoval na mladoboleslavské reálce a po složení maturity absolvoval dva ročníky obchodní školy sídlící tamtéž. Za okupace se zapojil do protinacistického odboje, podílel se na shromažďování zbraní a ukrývání válečných zajatců. Byl pronásledován gestapem a musel se skrývat (jeho rodiče byli zatčeni a vězněni v Terezíně až do konce války). Jako příslušník domácího odboje se stal v říjnu 1945 frekventantem Vojenské akademie v Hranicích. Po jejím ukončení nastoupil v srpnu 1946 k samopalnému praporu 11 v České Lípě jako velitel ženijní čety. Po absolvování přeškolovacího kurzu výsadkového vojska ve Výsadkovém učilišti ve Stráži pod Ralskem (od 1.10.1947 do 15.3.1948) byl přemístěn k pěšímu praporu 71 (výsadkovému) v Zákupech a 1.4.1948 ustanoven velitelem jeho 2. roty. Dnem 15.3.1950 se stal náčelníkem štábu nově postaveného výsadkového praporu 65 v Žilině a po absolvování Kurzu pro velitele oddílů při Pěchotním učilišti v Bruntále (konaném od září 1950 do března 1951) byl ustanoven zástupcem velitele tohoto útvaru. Již 25.10.1951 se však stal velitelem 71. výsadkového praporu v Zákupech. O rok později – 14.10.1952 – byl povolán do akademického zdokonalovacího kurzu vyšších velitelů při Vojenské akademii v Praze a po jeho absolvování byl 16.3.1953 ustanoven zástupcem velitele 22. výsadkové brigády v Prešově. Dne 8.10.1954 byl nejdříve pověřen velením 22. výsadkové brigádě a dnem 1.11.1954 byl ustanoven jejím velitelem. V roce 1960 byla tato jednotka dislokována do posádky Prostějov. Tuto zodpovědnou funkci poté zastával až do 11. 12. 1970, tedy takřka neuvěřitelných šestnáct let (v mezidobí absolvoval v termínu od 1.10.1962 do 13.7.1963 Vyšší akademický kurz vševojskových velitelů při Vojenské akademii AZ v Brně). V prosinci 1970 na vlastní žádost od 22. výsadkového pluku odešel a stal se náčelníkem štábu a posléze velitelem Vojenského výcvikového prostoru Mimoň. V roce 1975 byl přemístěn k Hlavnímu týlu Ministerstva národní obrany a o rok později byl ustanoven správcem Vojenského újezdu Ralsko. Do zálohy byl přeložen 1.1.1985. Již za svého života se stal legendou výsadkového vojska. Zemřel po dlouhé a těžké nemoci v České Lípě.

plukovník Ing. Jindřich STARÝ * 21. 5. 1937

Narodil se v Praze. Po absolvování nižší průmyslové školy báňské v Duchcově (1952-1954) vystudoval v letech 1954-1957 externě, jako laborant MKZ Chvaletice, jedenáctiletou střední školu v Přelouči. Poté, co se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání, stal se v listopadu 1957 žákem přípravné školy pro vojenské učiliště u 12. střeleckého pluku ve Vimperku. Po jejím absolvování nastoupil 1.10.1958 na dvouleté Vojenské učiliště hrdiny Sovětského svazu kapitána Otakara Jaroše ve Vyškově, kde vystudoval motostřelecký směr. Již od mládí se však zajímal aktivně o parašutismus, v letech 1955-57 provedl několik desítek seskoků na letišti v Chrudimi a tak usiloval o zařazení k prešovské 22. výsadkové brigádě. To se mu splnilo a po absolvování učiliště byl dnem 1.9.1960 ustanoven velitelem čety pilotů balonů u balonové roty 22. výsadkové brigády v Prostějově. Tuto funkci zastával po následujících šest let, až do jejího zrušení. Na počátku srpna 1967 byl ustanoven velitelem čety výsadkového zabezpečení 22. výsadkové brigády a tuto funkci vykonával až do konce srpna 1969. Následně byl povolán k řádnému studiu na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně (vševojskový obor, velitelsko štábní směr). Studium úspěšně ukončil na konci července 1973 a vrátil se zpět do Prostějova, kde byl dnem 7.8.1973 ustanoven zástupcem velitele pro výsadkovou přípravu 22. výsadkového pluku. Tuto funkci zastával až do 21.11.1974, kdy se stal velitelem 22. výsadkového pluku. V této zodpovědné funkci setrval po následujících šest let. Poté po dlouhých dvou desetiletích opustil Prostějov a byl přeložen do Brna, kde byl 13.11.1980 ustanoven náčelníkem Krajské vojenské správy Brno Západního vojenského okruhu a od 1. ledna 1992 velitelem Vyššího doplňovacího velitelství Brno Vojenského velitelství Západ. Ze služebního poměru vojáka z povolání byl propuštěn dnem 30.6.1992 v hodnosti plukovníka a zároveň byl přeložen do zálohy. Od listopadu 2004 až do listopadu 2011 zastával funkci prezidenta Klubu výsadkových veteránů České republiky a zároveň byl předsedou Klubu výsadkových veteránů Prostějov.